Naposledy aktualizováno 20. listopadu 2020, 22:29
Stávající situace přináší - ať už skrz opatření vlády nebo změnu chování obyvatel - výrazný pokles příjmů veřejných rozpočtů. To se týká i rozpočtů obcí a měst. Dosavadní veřejná a politická debata o nich se zpravidla omezuje na vyčíslení celkového úbytku daňových příjmů obcí, někdy ve srovnání s celkovými rezervami obcí.
Obce ale nejsou monolit a na různé skupiny obcí dopadne úbytek příjmů jinak. Všechny obce čelí stejnému propadu svých příjmů z rozpočtového určení daní, ale každá z nich je na něj různě dobře připravena.
Proto využíváme dostupných detailních dat o hospodaření obcí a na jejich základě
Zaměřujeme se na pokles příjmů z rozpočtového určení daní a ve třech různých scénářích ukazujeme, jak se promítne mj. do
Ukazujeme, jak se dopady krize liší mezi obcemi a jejich skupinami; například středně velká města měly již před krizí často deficitní rozpočty a malé rezervy.
- nejvíce ohrožené z hlediska zachování služeb a investic budou obce, které kvůli výpadku příjmů spadnou do deficitu. Často jde o obce, jejichž aktivita je podstatná pro své širší zázemí - centra aglomerací, regionů a mikroregionů.
Petr Bouchal (https://petrbouchal.xyz/) a Petr Janský (https://petrjansky.cz/) jsou autory „Rozpočty obcí a měst v krizi“. Výsledky jsou připraveny na základě datových souborů státní pokladny Ministerstva financí, které zpracoval Petr Bouchal.
Autoři děkují Jakubovi Černému za pomoc s přípravou dat a průzkumem fungování příjmů obcí. Autoři děkují Jaromíru Baxovi a Danuši Nerudové za komentáře na dřívější verzi. Děkujeme Ministerstvu financí za poskytnutí dat (prostřednictvím https://monitor.statnipokladna.cz/).